“Milovala jsem tu různorodost – občas byly týdny, které člověk proseděl za počítačem. Potom byly týdny, kdy jsem dost času trávila ve skladu anebo různě v terénu,” uzavírá Martina Kolomazníková sérii rozhovorů s bývalými vedoucími Potravinové banky v Olomouckém kraji.
Kdy jsi v bance pracovala jako vedoucí?
2020 – 2023
Jak vzpomínáš na toto období?
V počátcích to bylo pro mne velmi náročné. Necítila jsem se jako právoplatná vedoucí. Jediné, co mě udržovalo v naději, že to zvládnu, byl skvělý tým lidí kolem mě. Postupem času jsem si byla jistější a jistější. No a celkově na to období vzpomínám velmi ráda - až mě mrzí, že je to už pryč. Nicméně jsem milovala tu různorodost – občas byly týdny, které člověk proseděl za počítačem. Potom byly týdny, kdy jsem dost času trávila ve skladu anebo různě v terénu.
Jaká témata se v PB za tvého působení řešila; je některé, které ti živě vyvstává v paměti? S jakými výzvami jste se v PB potýkali?
Těch témat bylo více, ale když si mám vzpomenout na to největší, kdy jsem působila jako vedoucí, tak je to jednoznačně válka na Ukrajině. Toto téma mě zaměstnalo a zároveň vyčerpalo na x měsíců. Nespočet pracovních víkendů, kdy jsem na KACPU chystala balíčky. Neustálý boj v nedostatku potravin pro uprchlíky z Ukrajiny, což se krylo s našimi odběrateli, kteří měli strach, že to bude na úkor jejich zásob. Pamatuji si, že jsem si občas už říkala, že to snad nikdy neustane.
Dalším tématem byly dotace, kdy náš největší donátor MZE začal zpřísňovat pravidla pro poskytování podpory potravinovým bankám. Dále rozvoj podpory pro odběratelské organizace – HACCP školení. Řekla bych, že válka na Ukrajině nás připravila na to, že PB tady není jen pro distribuci potravin pro odběratele, ale že je důležitým článkem pro podporu v nenadálých situacích – požáry, povodně, vichřice. I takové věci jsme řešili.
V čem vidíš největší přínos Potravinové banky?
Mám to tak rozdělené, což vlastně přímo souvisí s posláním PB: přijde mi opravdu super, že banka dává „druhou šanci“ potravinám (a dalším). Je taková škoda, že se tolik věcí jen tak vyhodí, protože je napsáno datum, přes které prodejci nemohou jít. Ale od toho je tady banka, aby se pokusila tyto produkty zachránit od „zbytečného“ vyhození, a tím eliminuje odpad, kterého je už tak spousta. No a samozřejmě to úzce souvisí s dobročinností – potraviny se dostanou skrze organizace mezi potřebné. Dvojitá výhra.
Je něco, co sis z práce v PB odnesla i do osobního života?
Určitě. Momentálně opravdu nesnesu plýtvání. Snažím se využít všechny potraviny na maximum. Dívám se na vše kolem jídla úplně jinak. A snažím se to přenášet i na svou rodinu. A taky - spousta osobních příběhů se mi za působení dostalo do podvědomí… Tak si říkám, jaké mám štěstí a děkuju za to.
Bylo mi ctí být snad užitečnou vedoucí, čerpat od zkušeného předsedy a hlavně být součástí týmu, který byl úžasný a vždy mě podržel.
Za rozhovor děkuje Kateřina Naňáková